Šumava (německy Böhmerwald [ˈbøːmɐˌvalt] IPA) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska.
Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. Na území Šumavy se nachází mimo jiné Lipenská přehrada.První historicky doložený název pro toto pohoří je keltský název Gabreta (Pohoří kozorohů), který uvedl ve své mapě Klaudios Ptolemaios. V češtině se pohoří označovalo Les (Kosmas) či Bavorský les (Dalimilova kronika)...
víceŠumava (německy Böhmerwald [ˈbøːmɐˌvalt] IPA) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska.
Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. Na území Šumavy se nachází mimo jiné Lipenská přehrada.První historicky doložený název pro toto pohoří je keltský název Gabreta (Pohoří kozorohů), který uvedl ve své mapě Klaudios Ptolemaios. V češtině se pohoří označovalo Les (Kosmas) či Bavorský les (Dalimilova kronika). Jméno Šumava patrně jako první použil Antonio Bonfini v roce 1565 ve svém díle Rerum Hungaricum, v 17. století toto pojmenování užívali i další autoři: Pavel Stránský, Bohuslav Balbín. Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, což znamená hvozd, hustý les.[1]
Německá (nikoli rakouská) strana bývá někdy také nazývána Bavorský les (Bayerischer Wald), popř. Zadní bavorský les (Hinterer Bayerischer Wald). Přední Bavorský les (Vorderer Bayerischer Wald), jehož součástí je křemenný val Pfahl, leží o něco jižněji v německém vnitrozemí, od Šumavy je oddělen údolím řeky Řezná. Jeho nejvyšším bodem je vrchol Einödriegel (1121 m). Až k hranici nicméně sahá Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald) a Přírodní park Horní Bavorský les (Naturpark Oberer Bayerischer Wald).
zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Šumava
Královský hvozd je geomorfologický okrsek a severozápadní výběžek Železnorudské hornatiny. Jedná se o výrazný horský hřbet na česko-bavorských hranicích zvedající se nad údolím Úhlavy, které jej na východě odděluje od Pancířského hřbetu.V historickém smyslu představoval Královský hvozd daleko širší správní celek a svébytné pohraniční území, sahající od Svaté Kateřiny až po Stodůlecko a Stašsko. Od časů vlády Přemysla Otakara II. byl součástí Českého království a významnější kolonizační vlnou prošel v 16. století. Celou oblast obývali tzv. Králováci, strážci hranic vybavení zvláštními pravomocemi.Nejvyšší hory:Jezerní hora 1343 m Svaroh 1333 m Ostrý 1293 m Velký Kokrháč 1229 m Špičák 1202 m Malý Špičák 1189 m Helmwald 1102 m Hole 1100 m
zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Královský_hvozd