Loretu vybudoval ichebští jezuité v letech 1664-1689 s přispěním mecenášky hraběnky Heissensteinové. Ta pocházela z rodu blahoslaveného Hroznaty, který byl podle tradice umučen v místním hradě. Svatou chýši na kopci nad vsí obklopil ambit s rohovými kaplemi, zvonicí v průčelí a s kostelem sv. Ducha. K poutnímu areálu vedla Velká křížová cesta s 29 zastaveními od Podhradu kolem vsi k Loretě. V kaplích ztvárnily dřevěné sochy příběh o utrpení a smrti |Ježíše Krista. Na dokončování objektů se pravděpodobně podílel známý barokní architekt Kr...
více Loretu vybudoval ichebští jezuité v letech 1664-1689 s přispěním mecenášky hraběnky Heissensteinové. Ta pocházela z rodu blahoslaveného Hroznaty, který byl podle tradice umučen v místním hradě. Svatou chýši na kopci nad vsí obklopil ambit s rohovými kaplemi, zvonicí v průčelí a s kostelem sv. Ducha. K poutnímu areálu vedla Velká křížová cesta s 29 zastaveními od Podhradu kolem vsi k Loretě. V kaplích ztvárnily dřevěné sochy příběh o utrpení a smrti |Ježíše Krista. Na dokončování objektů se pravděpodobně podílel známý barokní architekt Kryštof Dientzenhofer. Raně barokní prostory vyzdobili místní umělci. Nová svatyně se stala oblíbeným poutnímmístem, které přitahovalo poutníky z Čech i Bavorska. Později se stal kostel sv. Ducha farním kostelem pro okolní vesnice.
Po roce 1945 a vysídlení většiny obyvatel německé národnosti, uzavření pohraniční oblasti a nezájmu veřejnosti arel Lorety zpustl. V r. 1952 vyhořela zvonice a z Lorety zbyla pouze rozvalina zarůstající křovím. Hned po pádu komunismu se začalo s její záchranou. Iniciátorem vyl místní rodák ing. Anton Hart, podnikatel z Waldsassenu, který založil v SRN Spolek pro obnovu a podporu Lorety a získal první finanční dotace na zahájení výstavby. Na české straně José Kočí z Podhradu se svou skupinou a pozemními stroji firmy Hart Keramik provedl první záchranné práce. Od roku 1992 se začal areál obnovovat za spolupráce a z příspěvků české i německé strany. Stálou duchovní podporu měla Loreta od plzeňského biskupa Mons. Františka Radkovského, který také postupně vysvětil všechna obnovená památní místa. Od roku 1993 se na Loretě setkávají čeští a němečtí katolíci vždy první neděli v říjnu na společné slavnostní mši sv., od dubna do prosince se zde konají pravidelné české i německé bohoslužby.
Objednat výrobky Scenerie s touto fotografií
- ukázka výrobků