Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. stole...
víceStřežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.
(zdroj Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.
(zdroj Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.(zdroj Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes. zdroj Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.
(zdroj http://www.kasperk.cz/o-kasperku/)
Bannery, odkazy
