Dvojvrch Klepec se vypíná do výšky 358 metrů nad mořem a jelikož výrazně převyšuje okolní krajinu, je ideálním vyhlídkovým bodem na Černokostelecko, Úvalsko a částečně i do Polabí. Na západním horizontu jsou vidět pražská předměstí. Klepec I. - Velký žulový balvan zvaný Slouha je vysoký 7 metrů, dlouhý 8 metrů a široký 3 metry. Své jméno získal podle tvaru – na jedné straně má nápadné zaoblení, připomínající shrbenou postavu služebníka. Ještě v 19. století Slouhu obklopovala spousta menších oblých kamenů, tzv. „Stádo ovcí“....
víceDvojvrch Klepec se vypíná do výšky 358 metrů nad mořem a jelikož výrazně převyšuje okolní krajinu, je ideálním vyhlídkovým bodem na Černokostelecko, Úvalsko a částečně i do Polabí. Na západním horizontu jsou vidět pražská předměstí. Klepec I. - Velký žulový balvan zvaný Slouha je vysoký 7 metrů, dlouhý 8 metrů a široký 3 metry. Své jméno získal podle tvaru – na jedné straně má nápadné zaoblení, připomínající shrbenou postavu služebníka. Ještě v 19. století Slouhu obklopovala spousta menších oblých kamenů, tzv. „Stádo ovcí“. Ty zmizely během roku 1843, kdy na Klepec dorazil kameník Michálek z Rostoklat s dělníky, kteří z okolních kamenů nalámali kvádry a štěrk na stavbu Císařské silnice z Prahy do Kolína a na stavbu mostů v Praze a Poděbradech. Poslední úprava přišla v roce 1920, kdy byla do Slouhy vsazena pamětní deska padlým v 1. světové válce.Kámen vznikl zvětráváním, vypreparováním a rozpadem porfyrické biotitické žuly říčanského typu s vyrostlicemi živců středočeského plutonu, která byla po odnosu zvětralin obnažena. V sousedství Slouhy se nachází malý opuštěný povrchový lůmek na žulu.
Klepec II. - důvodem ochrany území je především tzv. „Kamenné stádo“, tvořené skupinami velkých žulových balvanů, z nichž největší se jmenuje Stoh slámy (výška 4 metry, průměr 8 metrů, váha 420 tun a 120 m3 kamenné hmoty), další Obří záda a Šplíchalův kočár; ostatní balvany jsou bezejmenné. V chráněném území jsou také dva opuštěné lomy z 19. století, kde se těžila žula na obnovu vyhořelého Národního divadla v Praze, a které dnes tvoří tůně významné jak pro rostlinstvo (roste zde např. přísně chráněná masožravá rostlina bublinatka jižní Utricularija australis, kvetoucí v červnu až září), tak pro drobné živočichy (ohrožený pták lejsek šedý Muscicapa striata a vzácná užovka obojková Natrix natrix).
Balvany vznikly zvětráváním a rozpadem porfyrické biotitické žuly říčanského typu středočeského plutonu a po odnosu zvětralin byly obnaženy. Působením chemického zvětrávání a korozně erozní činnosti stékající vody vznikly na svislých částech balvanů žlábkové pseudoškrapy. Na vodorovných nebo mírně skloněných plochách balvanů se vlivem složitých zvětrávacích procesů (mechanických, chemických, biochemických) vytvořily oválné prohlubně – skalní mísy, považované některými badateli a esoteriky za obětní pohanské mísy. Většina mís je zde v pokročilém stádiu vývoje, neboť jsou odvodňovány odtokovými žlábky, které indikují začátek jejich destrukce.
300 metrů jižně od přírodní památky Klepec II leží přírodní památka Klepec I, přístupná po žluté turistické značce směr Přišimasy (www.cestyapamatky.cz). Silové energetické místo (Slouha, Stoh slámy).
Bannery, odkazy
