Po zelené turistické značce ze Cvikova směrem na Drnovec dojdeme ke skalní kapli (50°46'35.354"N, 14°40'9.969"E). V roce 1934 byla kaple zrenovována a vznikly zde nové architektonické prvky. Dále po značce směrem na Kunratice u Cvikova můžeme odbočit k vytesané lavičce zvané Karlův odpočinek. V Kunraticích u Cvikova u smírčího kříže (50°46'39.592"N, 14°40'34.091"E) je třeba zahnout do leva a opustit turistickou značku. Ke kamennému oltáři turistická značka nevede, ale lze k němu dojít pěšinou kolem Kunratických rybníků.
Kamenný oltář Nejsvěte...
vícePo zelené turistické značce ze Cvikova směrem na Drnovec dojdeme ke skalní kapli (50°46'35.354"N, 14°40'9.969"E). V roce 1934 byla kaple zrenovována a vznikly zde nové architektonické prvky. Dále po značce směrem na Kunratice u Cvikova můžeme odbočit k vytesané lavičce zvané Karlův odpočinek. V Kunraticích u Cvikova u smírčího kříže (50°46'39.592"N, 14°40'34.091"E) je třeba zahnout do leva a opustit turistickou značku. Ke kamennému oltáři turistická značka nevede, ale lze k němu dojít pěšinou kolem Kunratických rybníků.
Kamenný oltář Nejsvětejší Trojice (50°47'21.106"N, 14°40'45.524"E) vytesal okolo roku 1740 mařenický stolař a lidový umělec Franz Schier. O několik desetiletí později tu místní kameníci založili lom a téměř celou skálu postupně odlámali. Reliéf na skále ale nezničili, pouze jej ze všech stran pečlivě obtesali, aby zůstal zachován. Později byl lom opuštěn a zarostl lesem, ale skalní deska s reliéfem tu stojí dodnes. Od staré cesty je vzdálená jen několik metrů a vede k ní krátká pěšinka, která se dá na zarostlém svahu snadno přehlédnout.
Pískovcový reliéf o rozměrech asi 4 x 3,5 m je vypracovaný jako oltář. V jeho horní části je zobrazena Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole je pod baldachýnem s královskou korunou znázorněna nebeská brána, v níž jako Královna nebes stojí Panna Marie s Ježíškem. Na sloupcích po stranách jsou vyryté letopočty 1904 a 1930, připomínající patrně renovace reliéfu.
Dále lze pokračovat po cestě ke skalnímu reliéfu Útěk do Egypta (50°47'31.019"N, 14°40'50.854"E) od stejného autora. Na skále je vyobrazen Josef s oslíkem, na kterém se veze Marie s Ježíškem v náručí. Dále se cesta napojuje na červenou turistickou značku vedoucí kolem PP Mařenické rašeliniště do Mařeniček. Značka dále pokračuje okolo bývalých mlýnských náhonů a skalního reliéfu Krista do Antonínova údolí. Lze pokračovat dále po červené až k vodní ploše Naděje, dále pak okolo Ledové jeskyně až ke zřícenině hradu Milštejn (50°48'40.137"N, 14°37'58.550"E). Z hradu se dochoval jen zbytek zdi s bývalou bránou. Příčinou zkázy hradu nazývaného také Trávník se v 18. století stal lom na kámen. U zříceniny hradu Milštejn stojí za pozornost velká skalní brána (50°48'42.284"N, 14°38'0.341"E), která vznikla pravděpodobně uměle a byla součástí hradu.
Po neznačené lesní cestě mezi Křížovou horou (50°48'28.384"N, 14°38'48.432"E) a reliéfem Krista (50°48'42.861"N, 14°39'1.868"E) se lze napojit na modrou turistickou značku, kterou se přes obec Trávník a následně přes monumentální Křížovou cestu na Křížový vrch (též zvaný Kalvárie - 50°47'14.210"N, 14°38'33.466"E) vrátíme zpět do Cvikova.
Celá trasa je poměrně náročná a vhodná spíše pro zdatné turisty.
Bannery, odkazy
