Při toulkách po Českém lese jsme dostali tip na návštěvu bývalé osady Lučina u Nemanic. Trochu jsme bloudili, cesta je nejlépe přes rakouskou hranici pro autové přiblížení -přechod Lísková a nebo z české strany po zelené značce pro kolaře a pěškaře.
Webové stránky obce Nemanice nabízí tuto faktografii .
Významná, dnes zaniklá pohraniční obec stávala nad zemskou hranicí asi tři kilometry západně od Nemanic. Prvně je uváděna již v r. 1282 v urbáři pro Dolní Bavory. K Čechám připadla teprve úpravou hranic v r. 1764. Výrazného rozkv...
vícePři toulkách po Českém lese jsme dostali tip na návštěvu bývalé osady Lučina u Nemanic. Trochu jsme bloudili, cesta je nejlépe přes rakouskou hranici pro autové přiblížení -přechod Lísková a nebo z české strany po zelené značce pro kolaře a pěškaře.
Webové stránky obce Nemanice nabízí tuto faktografii .
Významná, dnes zaniklá pohraniční obec stávala nad zemskou hranicí asi tři kilometry západně od Nemanic. Prvně je uváděna již v r. 1282 v urbáři pro Dolní Bavory. K Čechám připadla teprve úpravou hranic v r. 1764. Výrazného rozkvětu se obci i okolí dostalo za Pelkhoferů. Tehdy vznikly nové sklárny a osady. V roce 1931 měla ves 38 usedlostí a 289 obyvatel. Pracoval zde řezník, kovář, kolář, truhlář... Prodej zajišťovaly čtyři koloniály, byl zde pivovar, tři hostince, cihelna, škola. R. 1930 měla Lučina 41 usedlostí obývaných 231 Němci a 14 Čechy.
Dnes parta nadšenců pod vedení potomka původních obyvatel (a moc mi mrzí, že jsem si nezapamotal jméno) tu postupně odkrývají základy a zbytky původních domů, zbytky kostela sv.Jiří... Nadšení a úsilí je úžasné a výsledek určitě stojí za to.
Dýchne na vás nedávná historie. Jaké byly osudy a život lidí v tomto místě na okraji republiky. A překvapivě je toto místo poměrně navštěvované, ale spíše německy hovořícimi návštěvníky.
Bannery, odkazy
